Jdi na obsah Jdi na menu
 


     Na počátku vzniku tohoto plemene byl Ing. Jaroslav Fingerland.  V roce 1971 v časopisu Chovatel zveřejnil článek ze své návštěvy v bývalé NDR, ve kterém informoval čtenáře, že tamní chovatelé si vytkli za cíl vyšlechtit mastné plemeno s bílou srstí, avšak odolnější než jsou albíni nebo leucíni. Zároveň by také splňovalo podmínky všestranné upotřebitelnosti bílé králičí kožky. Ing. Fingerland vybídl čtenáře, aby se pokusili vyšlechtit podobné nové plemeno. Vypracoval také návrh, jak postupovat při šlechtění.  Pro šlechtění doporučil zkřížení Činčily malé a Stříbřitého žlutého.

     Tento článek si přečetli také chovatelé z Otaslavic u Prostějova a v roce 1972 započali se šlechtěním. Devět chovatelů z této obce si zakoupilo nepříbuzné kmeny, kde samec byl vždy Činčila malá a samice Stříbřitá žlutá. Poměr pohlaví byl 1,3.  V prvním roce získali 270 mláďat divokého zbarvení. Při dalším křížení se v generaci F2 objevila mláďata v barvě činčilové, žluté, divoce zbarvená a k velké radosti chovatelů i 9 mláďat bílých s hnědým okem.

     Již v roce 1973 byly první výsledky šlechtění předvedeny na Okresní výstavě v Olovnici u Kralup a posuzovateli doporučeno další šlechtění s poznámkou odstranit popelavý nádech. V roce 1975 byl tento králík uveden na výstavě v Brně jako novinka pod názvem Vídeňský bílý hnědooký a zařazen mezi malá plemena! Zájem šlechtitelů bohužel opadl a tak v něm pokračovali jen čtyři chovatelé pod vedením př. Doláka. Ti si předsevzali uznání tohoto plemene. Postupně se tito králíci začali prezentovat na menších výstavách a přehlídkách na Prostějovsku. Také zásluhou manželů Rolencových a dalších chovatelů z Vrahovic se opět zvýšil zájem o chov těchto králíků.

     Začalo se proto znovu uvažovat o oficiálním uznání plemene. O to se opět zasadil Ing. Fingerland, který v časopisu Chovatel č.9/84 zveřejnil vzorník tohoto plemene a to již pod názvem Moravský bílý hnědooký (Mbh)!  Byl to jediný bílý králík v malých plemenech. S váhovým rozmezím 2,5-3,25kg. Již v listopadu téhož roku byl ve Vrahovicíc při stolním posuzování oficiálně uznán.  Ještě v témže roce na CV v Brně bylo předvedeno 18 zvířat od 5 chovatelů a to J.Doláka, K.Drábka, J. Odrážky a manželů Rolencových. Mezi nejúspěšnější chovatele na národních a mezinárodních výstavách po dalších deset let patřili př. Rolencová, Zbraněk, Jahoda a Jedlička.

     Dalším šlechtěním byla zvýšena váha  Mbh a tak klub požádal o přeřazení mezi střední plemena. K tomu došlo v roce 1994 .

     Mezi současné nejúspěšnější chovatele patří předseda klubu př. Zbraněk, dále pak př. Šujan, Bc. Melcr, Bičák, Blažek a Mejzlík.

     I když naši králíci na výstavách nezřídka získávají 95 i 96b, musíme si přiznat, že je stále, co zlepšovat. Hlavně se jedná o černé pesíky kdekoliv na těle, měkčí uši a vystouplé hrboly kyčelních kostí.

     Byli bychom rádi, kdyby se zájem o našeho hnědookého krasavce zvýšil a on měl tak před sebou zářivou budoucnost nejen minulost.